Malá reflexe k benefičnímu koncertu

Malá reflexe benefičního koncertu Pojďme (si) hrát

Mgr. et Mgr. Jitka Pejřimovská, PhD.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

V sobotu 21. 11. 2015 se v kavárně Artyčok v Hradci Králové konal benefiční koncert. Koncert hudebně realizovali muzikoterapeuti MIČR a hudebníci z Královéhradeckého kraje (K. Zdechovská, Z. Maličká, Z. Slavíčková, Z. Hladík a V. Dědek). Tato pětičlenná kapela, která se viděla poprvé, improvizovala od začátku až po konec. Kavárna byla zcela naplněna dospělými, rodiči, prarodiči, ale hlavně dětmi.

Vytvořená hudba vůbec nebyla dětská, byla krásná, hluboká a přitom prostá i složitá zároveň, vše, co se hrálo, šlo z lidí, z dětí. Děti se chápou hraní a tance přirozeněji než slova, především v předškolním a mladším školním věku jsou pro ně  přirozeným jazykem. Děti daleko jemněji odečítají, ví, dle toho, jak rodič mluví, co žije ve svém srdci, nežli my dospělí.

Když už se mělo po dvou hodinách končit, končit se vlastně nemělo. Děti se totiž teprve dostaly "do varu", převzaly iniciativu, společně hrály a tancovaly. Pravda o intrapsychickém tempu dětí se potvrdila. Intrapsychické tempo dětí odhaluje hudba. Proto by bylo třeba více hudby do škol, a bylo by, věřím, méně potíží s psaním, čtením a počítáním. Bylo by méně přetížených, vnitřně nespokojených až nešťastných dětí. Hudba přináší pochopení dítěte a pro učitele radost z toho, že dítěti rozumí. Rodiči pak radost z toho, že dítě chodí do
školy rádo a je tam šťastné. Proto je dobře, že existuje škola Hučák a projekt "Hudba do rodin".

Stalo se, že děti samy začaly komunikovat s dospělými. Čtyřletá holčička  přišla k neznámému staršímu muži, položila mu svou ručku do jeho ruky... a byl pro ní kamarád. Po koncertě jsme si povídali všichni normálně, lidsky, sdíleli jsme jeden druhého. Byli jsme tam "spolu". A to všechno učinila hudba.....